Proč? Proč! Proč?

Neustále hledáme důvody toho, proč se některé věci staly, proč se věci dějí, proč jsou tak jako jsou a nejsou jinak…Myslíme si, že když budeme vědět „proč“, bude nám líp? Snáze pochopíme? Možná…

Ok, takže jdeme na to:
Proč přesně padá kámen směrem k zemi? Gravitace? Prosím o její vysvětlení, jak funguje. Proč se rosí voda na okně? Teplota a vlhkost? Prosím o důvod, proč tomu tak je. Jak je možné, že máme možnost chodit po zemi? Tření a gravitace? Proč tomu tak je? Hledali jste někdy důvody těchto věcí? Ano, jsou vědci, kteří je hledají a znají, nicméně asi málokdo z nás tyto důvod hledal, že? Bereme je jako fakt, který se děje, když…

Ale jakmile sousedovo dítko hodí kámen do vzduchu a on spadne na naše auto, je zle a my přemýšlíme nad tím, proč ho tam to dítko hodilo? Vše má přeci nějaký důvod ne? To mi jako chtělo rozbít okno? Nebo ho dokonce házelo po mně? Dal bych mu pětadvacet! To je ale neslušné dítě! Určitě mu to poradila jeho maminka, která se tu akorát celý den opaluje a nic nedělá! A bla bla bla:)

Vidíte to? Hned hledáme důvody toho, proč se nějaká věc stala. Děláme to celý život a naše myšlenky a fantazie nám v tom samozřejmě pomohou. Vytvoří nám v hlavě obraz toho, jak se to asi stalo, no a my už reagujeme na tu myšlenku, nikoli na to jak to opravdu bylo. Dítko prostě hodilo kámen a nevědělo, kam dopadne :). (Já rozbil spoustu oken :-))

Jsme hledači důvodů, protože nám to údajně po té pomůže vše pochopit.

OK:  Půjdu večer na procházku, zakopnu a narazím si ruku. Protože jí potřebuju každý týden ke sportu, budu rozzloben, že jsem tam vůbec chodil, jaký blb sem dal ten kámen, proč tu nefunguje osvětlení, proč jsem se raději nekoukal na TV apod.

Možná si všimnete, že mi při tom hledání „proč“ není vůbec fajn a pořád jsem rozezlen. Mohu vůbec najít důvod toho, proč se tato věc stala? Nemohu, protože není. (Maximálně gravitace :))

V čem mi tedy tak moc pomáhá řešení toho, proč se něco děje? Je to k ničemu a už jen proto, že nám u toho není prostě dobře. Jsou lidé, kteří řeší mnoho let to, proč si jejich protějšek našel jiného partnera. Je Vám při řešení těchto „proč“ dobře? Asi ne.

Nehledejte stále dokola důvody u věcí, u kterých žádné nejsou. Věci se dějí tak, jak se dějí a my žijeme tak, jak se život děje. Věci nemusejí mít důvod. To, že je Váš manžel lenoch, nemusí být vůbec tím, že Vám to samé jeho babička říkala o jeho dědovi.

Vždy, když si myslíme, že jsme našli důvod nějaké události, bereme ho jako pravdu. Ale pozor, může jít zase jen o naši myšlenku.

Mě jednou jedna paní říkala, že mám rád lidi proto, že jsem byl ve 13. století jakýsi ombudsman. Ano, je to možné, ale mohu ten důvod najít? Asi ne, já to dělám proto, že mě to baví!

Kašlete na důvody, berte věci tak, jak jsou a možná  Vám přestane dávat smysl se jimi vůbec nějak trápit.